Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zpověď matky (20.část): Jen sama se sebou

20. 02. 2015 23:55:00
Náš první dopis dostala někdy po třech měsících. My jsme dopis dostali dřív. Věznice ho ze zákona také musí odeslat ten samý den, kdy ho od vězněného dostane, ale v případě koluzní vazby všechny dopisy posílá policii, ta je zcenzuruje a pak je posílá dál.

Dopis od nás šel nejdříve do Litoměřic, odtud byl odeslán do Prahy na policii, ta ho zcenzurovala, ale dala si hodně na čas, aby ho poslala zpátky do Litoměřic. Přiznávám, že jsem jim to neulehčovala. Psala jsem téměř obden a moje dopisy byly dlouhé. Když jsem psala dlouhý dopis, měla jsem pocit, že si s ní povídám a že s ní trávím hodně času, tak jsem se snažila, protože mi to dělalo dobře.

Zjistili jsme, že je na cele sama. Ještě nikdy nebyla nikde dlouho sama jen se sebou samou. To muselo být hodně těžké. Bohužel v Litoměřicích nebyl nikdo jiný, kdo by měl také koluzní vazbu a tak byla sama po většinu doby, co ve vazbě byla (8 měsíců). Samovazba je také typ mučení. Při návštěvě nám říkala, že už jí z toho „hrabe“. Jenže ve vězení se vaším špatným stavem nikdo nezabývá, pokud máte problém a neumíráte dozorci před očima, tak se neobtěžuje k vám zavolat doktora nebo vás k doktorovi odvést. Dcera vyprávěla, že když ještě byla v Ruzyni, tak tam byli všichni nastydlí a jí už taky začal lámat bacil. Podařilo se jí v pátek požádat o návštěvu doktora, jenže ve vězení je doktorem ten, kdo někdy v minulosti v nemocnici třeba uklízel a doktory viděl z dálky, takže se žádná přílišná péče předpokládat nedá. Každopádně ona se dostala na ošetřovnu zrovna v pátek před víkendem, kdy věděla, že když se jí přitíží, nikdo se tím zabývat nebude. Jenže v pátek ještě nebyla ve zbědovaném stavu a tak preventivně žádnou pomoc nebo medikamenty neobdržela. Ptala se, co má dělat, až tedy tu horečku mít bude, a bylo jí odpovězeno, ať tedy chcípne. No uznejte, taková odpověď potěší a posílí.

Dcera je alergik a nesmí se jí dotýkat cokoliv kovového. Jenže vyhněte se kovu ve vězení. Pouta na ruce jsou kovová, rámy postelí, skříňky, dveře – všechno je kovové. Dcera mívá na kov prudkou reakci, osype se a mnohdy se i dusí. Už kvůli tomu v minulosti skončila v nemocnici na kapačkách. O téhle alergii informovala při nástupu do vězení. Alergickému záchvatu se hned na počátku nevyhnula a bylo jí moc mizerně. Hlásila to dozorcům, a co myslíte, že slyšela? „Chcípni!“ To je tam asi obvyklý slovník. Nebyla ale tehdy na cele sama, a tak, když se její stav začínal horšit, pomohly jí spolubydlící, staraly se o ni, přikládaly jí obklady, aby otoky snížily. Dozorci jim řekli, že jí nechají převézt do nemocnice, až to bude vypadat, že by jim tam mohla umřít. Spolubydlící byly vytrvalé a celou noc o ni pečovaly, dokud nesplaskly otoky. Neumím si ale představit, co by se dělo, kdyby na té cele byla sama.

Autor: Dana | pátek 20.2.2015 23:55 | karma článku: 17.35 | přečteno: 11949x

Další články blogera

Dana

Zpověď matky (29.část): Vydrží ?

Srpen 2014. Tenhle týden proběhl poslední soud. Od chvíle, kdy byla dcera zatčená, to trvalo celý rok. Snad jsme ale už došli do poslední fáze a všechno končí. Dcera vyvázla s podmíněným trestem tj. 3 roky s podmínkou na 5 let.

24.4.2015 v 23:55 | Karma článku: 20.13 | Přečteno: 8012 | Diskuse

Dana

Zpověď matky (28.část): Dovětek

Nemáme ještě všechno za sebou. Soudy pracují pomalu, nesmyslně bývají odročovány a protahovány. Nevidím v tom nic jiného, než že si právníci vzájemně hrají do karet a přivydělávají si peníze.

17.4.2015 v 23:55 | Karma článku: 20.53 | Přečteno: 8395 | Diskuse

Dana

Zpověď matky (27.část): Propuštěná

Začínalo jaro a pořád se nic nedělo. Dcera už ani nechtěla, abychom jí na návštěvu vozili nové a nové prádlo. Většinu toho, co jsme přivezli, vracela ihned zpátky. V cele si nechávala jen minimum. Vysvětlila nám, že všechno, co tam má, si musí při každé eskortě vézt sebou a nikdo jí s tím nepomůže. Tak své věci omezovala, aby se jí lépe cestovalo sem a tam.

10.4.2015 v 23:56 | Karma článku: 27.91 | Přečteno: 14938 | Diskuse

Dana

Zpověď matky (26.část): Propojené na dálku

Je to zvláštní, jak je silné pouto mezi mámou a jejím dítětem. Za celou dobu, co jsme nemohly být v kontaktu, jsem vždycky na sobě poznala, že se děje něco neobvyklého, něco zlého, že dcera není v pohodě a že jí je mizerně. Vždycky jsem to na sobě pocítila a bylo mi taky zle a nespala jsem. Bylo to naprosté propojení na dálku, jako kdyby mezi námi vedly neviditelné kanály, kterými jsme si sdělovaly své pocity.

3.4.2015 v 23:55 | Karma článku: 17.56 | Přečteno: 7697 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Libuse Palkova

Bude EET zavedeno i v kostelích?

Že se církev dnes musí chovat jako podnikatel je pochopitelné, nějak se živit musí. Na druhé straně všichni podnikatelé by měli mít stejné podmínky.

22.9.2017 v 1:26 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 71 | Diskuse

Eva Sádecká

Radost jako dar?

Co udělat každý den pro svou radost, když pro každého znamená něco jiného? To víme, nejspíše sami, jaká je ta naše. Skrytá, tichá, bouřlivá, neutuchající, osvobozující, pulsující? Nadšená, milující, zářící? A jak vlastně vzniká?

21.9.2017 v 21:43 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 48 | Diskuse

Libuse Palkova

Počítání italských oveček

Počítat do padesáti je teoreticky naprostá brnkačka, ale pokud máte přepočítat padesát hemžících se Italů. kteří chvíli nepostojí a neustále se rafinovaně přemisťují a přelévají jak zrnka písku, končí všechna sranda.

21.9.2017 v 19:30 | Karma článku: 12.27 | Přečteno: 344 | Diskuse

Vratislav Kozak

Je sponzoring nejvyšší fotbalové a hokejové ligy pivovary smysluplný?

Tento příspěvek byl odpřednášen na konferenci v Bratislavě v roce 1999. Ukazuje, že se ve vrcholovém sportu spotřebovává hodně prostředků, výsledky reprezentace tomu však neodpovídají.

21.9.2017 v 17:51 | Karma článku: 4.14 | Přečteno: 187 | Diskuse

Lenka Šimková

Riskla jsem to… jsem knihovnice

„Budu knihovnicí,“ oznámila jsem kdysi hrdě doma při vyplňování přihlášky na vysokou školu... „Hm, nevypadáš jako někdo, kdo by pracoval v knihovně,“ odvětil tenkrát zamyšleně můj otec a nezvedl oči od knihy.

21.9.2017 v 16:42 | Karma článku: 17.08 | Přečteno: 547 | Diskuse
Počet článků 29 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 4867
Moje dcera brala drogy....toto je moje zpověď.


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.