celý článek jsem čekala, kdy přijde ta ,,zpověď", a ono je to spousta řádků o něčem, co by se dalo shrnout do jednoho odstavce

tak nevím, je to seriál na pokračování, tomuhle se říká úvod a je to část zpovědi jejíž další části přijdou ... fakt je potřeba furt jen kritizovat (a sympatizovat s kritikama)?

Pokud „protidrogová“ výchova spočívá v tom, že matka občas hystericky a militantně doma prohlásí: „Drogy jsou metla lidstva a je třeba proti nim postupovat tvrdě“ a má pocit, že tím je záležitost vyřešena, nedivím se příliš tomu, že problémy s dětmi na sebe nenechají dlouho čekat.

Autoritativní výchova prostě selhává poměrně často...

Zajímalo by mě, kde jste vyčetla, že "matka občas hystericky a militantně doma prohlásí". To tam nikde není. Paní jen do pár vět sepsala svůj postoj k drogám a uvádí, že se jím nikdy netajila, pravděpodobně proto, aby pak někdo takhle chytře nemohl říct: No když jste to té dceři nikdy neřekla, že je váš názor takový, tak co se divíte, že jste ji nevychovala tak, aby měla k drogám podobný přístup.

No vidíte. A já si naopak myslím, že cesta je ne represe, ale legalizace drog. To písi jako rodič dvou dětí a s drogami jsem (kromě legálních, tj. alkoholu a cigaret) ani neexperimentoval.

Přečetl jsem si pár řádků a paní bude asi podobná jako jedna známá, co žere prášky na spaní jak na běžícím pásu a když jsem jí řekl, že by bylo zdravější se zkouřit, tak se se mnou přestala bavit, protože "toto odsuzuje.":-D

Kdybyste, paní Dano, uvedla pro komunikaci neveřejný mail, patrně by na vaše psaní o problému, který vám -- což nemůžu zpochybnit -- jistě působí velké trápení, reagovalo víc lidí, a to by vám možná pomohlo vyrovnat se situací.

Co však chci vyzdvihnout, je vaše minimálně dvakrát zaznívající tvrzení (resp. zdůraznění, byť nikoli explicitní). že trpíte VY jako rodič, potažmo že dítě si má uvědomit utrpení svých rodičů. Zdůrazňování tohoto aspektu -- a to nejen u drogové problematiky, ale i obecně u situací, kdy dítě žije jinak nebo zkouší jiné modely postupy než rodiče -- je však naprosto k ničemu. Ve vašem případě zatím navíc vůbec nevíme, jestli šlo jen o nějaké to "hulení" či občasného tripa nebo XTC, nebo naopak o látky typu pervitin či heroin. To je obrovský, nesrovnatelný rozdíl, rozdíl několika řádů. Ale ať už je to jakkoli, a předpokládejme horší z obou situací, tak PRIMÁRNĚ (omluva za capslock, ale je to fakt enormě důležité) trpí ten, kdo tzv. "tvrdé" drogy bere -- trpí zdravotně, duševně, sociálně. On je prvotně ohrožen, ne kdokoli jiný. Řečnění na téma: "ubližuješ mně, jakožto rodiči" je jednak absolutně neúčinné (zvlášť u mladých, vyvíjejících se a fází hledání sebe sama procházejících lidí, pro něž rodič prostě není -- ne a ne -- tou určující instancí), jednak, nezlobte se, je známkou rodičovského nepochopení a stavění vlastních zájmů nad zájmy dítěte. Nejvíc trpěla -- pokud vůbec trpěla (závisí to na "tvrdosti" užívaných látek i na frekvenci užívání) -- vaše dcera, ne vy. Byla to ona, kdo byl primárně nešťastný, ohrožený, trpící. Ne vy, ne kdokoli jiný.

Omlouvám se, pokud se vyjadřuji příliš drsně, ale viděla jsem tuto problematiku kdysi hodně zblízka a vycházím z těchto blízkých zkušeností, v nichž tu nejsmutnější roli nikdy nehrály samotné drogy, ale zdrcující nepochopení.

V prvom rade by sa mali rodicia samy zamysliet nad vlastnou vychovou, a nemali by si naivne mysliet, ze zacanie uzivania tvrdych drog je obvykle kvoli machrovaniu v puberte. Maloktory dusevne vyrovnany a spokojny clovek prepadne tvrdym drogam. Uzivanie drog je symptom, nie pricina.

Druha vec je, ze s tak striktnym postojom autorky aky ma k drogam, je mozne ze dcera si kde tu zapali jointa.

Treba rozlisovat aj medzi drogami. Ak nieco robi problem, tak su to tazko navykove drogy s negativnym dopadom na zdravie ako pervitin, alebo s kadecim namiesany heroin.

Striktním? To jako proto, že paní neschvaluje drogy, tak má striktní postoj? A vy svým dětem říkáte: jděte do toho? Nebo co by podle vás měla dělat?

Takovejch zbytečnějch písmenek a přitom stačilo napsat: "Ač jsem tomu něvěřila, dcera spadla do drog. Příště vám (možná) řeknu, jak to bylo."

Dobrý den, máme od paní Dany svolení vydávat na pokračování její osobní zpověď, původně určenou jen jako její vlastní "vypsání se" z trápení. Protože celý Danin "deník" je rozsáhlý, rozdělili jsme ho na 27 samostatných dílů, které chceme vydávat každou sobotu. Redakce

Tak tohle je opravdu jen mlácení prázdné slámy

zda se mi to nebo tato 1. cast mohla byt shrnuta v jednom odstavci? tato prvni cast rozhodne nikoho nespasi. snad ta druha (a zrejme kazda dalsi) cast bude vyzivnejsi po obsahove strance.

S drogami je to těžké. Ne každý tomu dovede odolat když jediným šnupnutím trochy bílého prášku dosáhne větší slasti než jakou kdokoli z nás pocítí za celý život. Neschvaluji drogovou závislost ale subjektivně to lákadlo chápu...