Dana

Zpověď matky (14.část): Absurdistán

9. 01. 2015 23:55:34
Jako elév za vězeňskou zdí se také dozvěděla, jak tam chodí život. Jak si tam například vyměňují informace mezi sebou a rychle se tomu naučila. Její „přítel“ byl v Ruzyni jen na tzv. eskortě.

Eskorta to je vlastně jen takový převoz. Než má vězeň z jakékoliv věznice nějaké soudní líčení probíhající v Praze, musí ho převézt do Ruzyně. To i v případě, že má líčení v soudní síni v Praze a je třeba v jiné pražské věznici např. na Pankráci, jako byl tenhle její „přítel“. Jelikož k eskortě dochází jen 2x týdně tj. v úterý a ve čtvrtek, tak jsou tam vězni odevšad převezeni v tyto dny a na líčení čekají v ruzyňské cele. Po soudním líčení zase čekají na úterý nebo čtvrtek, aby je odeskortovali do jejich věznic.

Ostatní spoluvězni z vazby mají třeba také mezitím soud a jsou odsouzeni a převezeni či přestěhováni z vazby do věznice nebo jim je změněna koluzní vazba na vazbu normální a jsou tudíž také přestěhováni do jiné vazební cely. V případě, že už nemají koluzní vazbu nebo jsou odsouzeni do vězení, přestanou jim policisté prý kontrolovat (cenzurovat) poštu. Toho využívají ti, co ještě mají různá omezení a posílají jejich prostřednictvím ostatním dopisy a zprávy doufaje, že je při tom nikdo nechytí a ty zprávy si nepřečte.

Je to naivní, myslet si, že si dozorci a policajti nechají takové zprávy ujít. Ale zavření si myslí, že jsou nejchytřejší a že hlídače umí oblafnout a riskují to.

Co myslíte, že udělala naše dcera? No. To samé. Je to ale trestný čin a může za něj být uložen trest vězení za maření vyšetřování až na jeden rok.

Prý je o tom každý při vzetí do vazby poučen. Možná, že i je. Jenže ho berou do vazby řádně vystresovaného. Všechno, včetně slovníku, který je při tom používaný, je pro ně nové, a zvlášť když jdou do vazby poprvé, tak ani všechno řádně nevnímají. Myslím, že si nedokážou uvědomit, že všechno, co se jim právě označuje za trestný čin, nemají dělat právě oni.

Posílat dopisy z okna na špagátku se nazývá koňování. No mohl by mi někdo vysvětlit, že to je trestný čin, stejně bych věděla prd, protože výraz „koňování“ by mi v té době vůbec nic neříkal. A když mi to ostatní – ve vězení již zaběhlí – doporučují, tak proč se nezapojit. Jenže neznalost zákona a nepamatování si, co všechno podepisuji a tím stvrzuji, že tomu rozumím, se neomlouvá. To je holý fakt.

Dcera je už dospělá, už na ní nikdo nemůže brát ohledy, že je to de facto ještě nezkušené dítě. Osmnáct jí už bylo, a už nikoho nebude zajímat, že si pořád ještě neuvědomuje, že za veškeré své chování musí převzít odpovědnost. Je dost velká na páchání trestného činu, tak je dost velká i na přijetí zodpovědnosti. V globále je to tak správně a nemůžu proti tomu říct ani slovo.

Jako máma se na to samozřejmě můžu dívat jinak, ale to se nedá nic dělat. Máma je asi jediná, která si pro její chování či jednání bude vždycky umět najít omluvu nebo vysvětlení.

Jenže člověk by všechna striktní a nutná opatření mlčky a mnohdy i s povděkem přijal, kdyby věděl, že s lidmi, kteří jsou vzati do vazby či odsouzení a zavření do vězení, bude někdo pracovat tak, aby doba tam strávená byla dobou užitečnou, aby tady opravdu docházelo k nějaké nápravě a po propuštění, aby bylo možné alespoň doufat, že dotyčný propuštěný bude umět žít mimo zdi vězeňské cely a nebude okolí dál jakkoliv nebezpečný. To se bohužel absolutně neděje. Jakmile se člověk dostane do rukou policie a následně vězeňské služby, dostává se do naprosto jiného světa a vidí a zažívá absolutní a pro ostatní nepředstavitelný ABSURDISTÁN.

Autor: Dana | karma: 8.77 | přečteno: 1486 ×
Poslední články autora