Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zpověď matky (23.část): Mašinerie žádostí

13. 03. 2015 23:56:00
Postupně se dopisy měnily. Psala jsem o tom, jak se cítím, jak mi je, jak mi to ublížilo a komu dalšímu to zasáhlo do života a ublížilo mu to. Když jsem to ze sebe dostala, mohla přijít na řadu podpora dcery. Dopisy začaly být optimističtější, mohla jsem v nich už popisovat, co děláme, kde jsme byli, co jsme kde viděli a co jí kdo vzkazuje. Bylo v nich i spousta dotazů, na které jsem nikdy nedostala odpověď.

Musela jsem se smířit i s tím, že při návštěvě přítomný policista vždycky dopředu věděl, o čem mluvím a rozuměl tomu líp než moje dcera, protože na rozdíl od ní, on už většinou všechno, co se rozebíralo, znal z korespondence, kterou dcera ještě neobdržela.

Tohle byla ostatně věc, která mě strašně míchala. Chtěla jsem v té věci zakročit, ale v té policejní mašinérii zjistíte, že prakticky není kde si stěžovat a nemá to cenu. Tak jsem jí dopisy začala místo posílání nosit, abych měla jistotu, že je dostane sice pozdě, ale jen o 14 dní. Těch 14 dní taky nebylo pokaždé, protože návštěvy, na které má člověk ve vězení právo, nebyly vždycky tak pravidelné. Stačilo, aby si ji předvolali k vyšetřování nebo kvůli něčemu k soudu nebo na policii do Prahy a pak jsme ji třeba i 2 měsíce neviděli. Bohužel ani v dnešní době počítačů nemá justice a policie vůli vyspělou techniku používat, a tak se nejednou stalo, že jsme sice obdrželi pozvání k návštěvě, ale už nám nikdo neřekl, že dcera nebude přítomná, protože ji eskortovali z Litoměřic do Prahy. Každému bylo jedno, že se vypravíme do té dálky za ranního kuropění a že to bude úplně zbytečná cesta.

V Praze na Ruzyni pak musela pobýt několik dní, protože eskorty se provádějí jen v úterý a ve čtvrtek. Návštěva se pak uskutečnit nedá, ani když k ní je vydáno povolení, protože to povolení je vydáno jen pro Litoměřice. Na všechno je třeba dávat žádosti. Dokonce se musí podat i žádost na to, aby se mohla podat žádost. Zní to nelogicky? Ano, je to nelogické, ale za vězeňskou zdí to je běžná realita.

S neuskutečněnou návštěvou se to mělo například takhle: Dcera si podala žádost o návštěvu, kde musela udat jmenovitě, koho zve a o koho se jedná (např. matka, otec, sestra..), na žádosti směly být uvedeny nejvýše 4 osoby, ale nikdy nebylo jisté, koho z nich na státním zastupitelství škrtnou. Pozvánku k návštěvě pak státní zastupitelství poslalo příslušným návštěvníkům. Dejme tomu, že návštěva byla povolena na pondělí a my jsme se začali chystat a těšit. Nicméně mezitím se soudce rozhodl, že musí dceru předvolat a stanovil den jednání na úterý. V praxi to znamenalo, že ve čtvrtek předchozího týdne dceru převezli z Litoměřic do Prahy, nám to samozřejmě nikdo nedal vědět. Ona byla od čtvrtka v Ruzyni a my jsme v pondělí brzy ráno měli vyrazit do Litoměřic. Hrozný je pocit, když o životě ve vězení vůbec nic nevíte. Nevíte ani, co je eskorta a kde se momentálně dcera nachází, jestli jí třeba neodvezli do nemocnice. Tuhle informaci Vám nikdo nepodá, a tak i několik týdnů nevíte, co se vlastně děje a kdy se případně zase s dcerou uvidíte. Zpátky do její cely jí mohou vrátit až zase ve čtvrtek, ale to jen v případě, že nějakých důvodů soudce svoje setkání s ní neodložil z úterý třeba na pátek, protože v tom případě by ji převezli zase až další úterý. Do té doby nejen že o ní nic nevíte, ale ani ona si nemůže požádat o nový termín návštěvy, protože musí počkat, až se vrátí do Litoměřic. Pak teprve požádá a čeká, až se její žádost dostane na státní zastupitelství a až oni návštěvu povolí. Mezitím ale může zase dojít k nějaké eskortě a tak to jde pořád dokolečka.

Autor: Dana | pátek 13.3.2015 23:56 | karma článku: 14.78 | přečteno: 7466x

Další články blogera

Dana

Zpověď matky (29.část): Vydrží ?

Srpen 2014. Tenhle týden proběhl poslední soud. Od chvíle, kdy byla dcera zatčená, to trvalo celý rok. Snad jsme ale už došli do poslední fáze a všechno končí. Dcera vyvázla s podmíněným trestem tj. 3 roky s podmínkou na 5 let.

24.4.2015 v 23:55 | Karma článku: 20.13 | Přečteno: 8014 | Diskuse

Dana

Zpověď matky (28.část): Dovětek

Nemáme ještě všechno za sebou. Soudy pracují pomalu, nesmyslně bývají odročovány a protahovány. Nevidím v tom nic jiného, než že si právníci vzájemně hrají do karet a přivydělávají si peníze.

17.4.2015 v 23:55 | Karma článku: 20.53 | Přečteno: 8396 | Diskuse

Dana

Zpověď matky (27.část): Propuštěná

Začínalo jaro a pořád se nic nedělo. Dcera už ani nechtěla, abychom jí na návštěvu vozili nové a nové prádlo. Většinu toho, co jsme přivezli, vracela ihned zpátky. V cele si nechávala jen minimum. Vysvětlila nám, že všechno, co tam má, si musí při každé eskortě vézt sebou a nikdo jí s tím nepomůže. Tak své věci omezovala, aby se jí lépe cestovalo sem a tam.

10.4.2015 v 23:56 | Karma článku: 27.91 | Přečteno: 14941 | Diskuse

Dana

Zpověď matky (26.část): Propojené na dálku

Je to zvláštní, jak je silné pouto mezi mámou a jejím dítětem. Za celou dobu, co jsme nemohly být v kontaktu, jsem vždycky na sobě poznala, že se děje něco neobvyklého, něco zlého, že dcera není v pohodě a že jí je mizerně. Vždycky jsem to na sobě pocítila a bylo mi taky zle a nespala jsem. Bylo to naprosté propojení na dálku, jako kdyby mezi námi vedly neviditelné kanály, kterými jsme si sdělovaly své pocity.

3.4.2015 v 23:55 | Karma článku: 17.56 | Přečteno: 7698 | Diskuse

Další články z rubriky Ona

Jitka Štanclová

Hurá na bráchu !

Bráním se dojetí, dneska už potřetí, na školní doby vzpomínám ...tak tuto písničku od Vaška Neckáře si dnes broukám už od rána. A přitom vzpomenu na bráchu.

21.11.2017 v 14:38 | Karma článku: 9.85 | Přečteno: 153 | Diskuse

Radka Svobodová

Být hodný se nevyplácí

Slovo „hodný“ už podle názvu napovídá, že se jedná o hodnotu člověka. Podle našich destruktivních vzorců, je člověk hoden lásky, chvály a uznání, jen za určitých podmínek.

21.11.2017 v 12:15 | Karma článku: 11.24 | Přečteno: 720 | Diskuse

Hanka Lukavská

O pejskovi, pacičce, slaboduchých výmluvách a statečném opraváři praček

Pravdivý příběh o ženě, které se rozbila pračka a o mužích, se kterými to musela řešit. Věnováno všem ženám, které by se v příběhu mohly poznat. A mužům, protože by ty poznané ženy mohli třeba pochopit.

21.11.2017 v 8:06 | Karma článku: 15.10 | Přečteno: 519 | Diskuse

Ivana Lance

Přeměna

Nového manžela Rona si pani Jana přivedla tehdy, když už byla její dcera Katka vdaná za mého nevlastního syna. Ron byl naprostým opakem temperamentního kubánce, který byl Katky táta.

20.11.2017 v 18:18 | Karma článku: 10.93 | Přečteno: 441 | Diskuse

Daniela Bulířová

Proč je důležité mít se rád?

Mít se rád...něco tak prostého, přirozeného, chtěného, toužícího, radostného, vrozeného a přesto pro některé z nás tolik složité, zamotané, nemožné, neuskutečnitelné, zraňující.

20.11.2017 v 8:48 | Karma článku: 9.53 | Přečteno: 276 | Diskuse
Počet článků 29 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 4869
Moje dcera brala drogy....toto je moje zpověď.


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.