Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zpověď matky (26.část): Propojené na dálku

3. 04. 2015 23:55:00
Je to zvláštní, jak je silné pouto mezi mámou a jejím dítětem. Za celou dobu, co jsme nemohly být v kontaktu, jsem vždycky na sobě poznala, že se děje něco neobvyklého, něco zlého, že dcera není v pohodě a že jí je mizerně. Vždycky jsem to na sobě pocítila a bylo mi taky zle a nespala jsem. Bylo to naprosté propojení na dálku, jako kdyby mezi námi vedly neviditelné kanály, kterými jsme si sdělovaly své pocity.

Takové silné impulsy jsem nikdy s nikým jiným nezažila. Bylo znát, že jsme obě naladěné na stejné frekvenci a že se tak na dálku o sobě informujeme. Nebyl to přesný přenos informací, ale byly jsme schopné si sdělovat pocity. A to je silný zážitek. Při jedné z prvních návštěv jsem jí řekla, že budu vždycky všude s ní a že nikde nebude sama. Dohodly jsme se, že se každý večer sejdeme v myšlenkách. Dlouho jsme to opravdu dodržovaly a cítily jedna druhou. Při návštěvách mi třeba líčila, jak před usnutím cítila, že ji hladím a držím v náručí a já jsem to skutečně v duchu dělala. V určité době jsem najednou večer co večer začala cítit, že už mi nechodí naproti. Když jsme pak o tom mluvily, řekla mi, že se se mnou přestala v duchu scházet ve chvíli, kdy dostala na celu spolubydlící a měly si spolu co vyprávět. Jakmile pak byla na cele zase sama, zase se mnou navázala spojení. Já jsem to zkoušela každý večer, celých osm měsíců a pořád jsem byla připravená a čekala jsem na ni. Kdybych to nezažila na vlastní kůži, možná bych tomu nechtěla věřit, kdyby mi to někdo vyprávěl. Myslím ale, že mi za to byla vděčná a že jí tyhle společné a tajné chvíle hodně pomohly a podpořily.

Celou dobu po soudu jsme věděli, že nám nikdo nedá vědět, jestli ji propouští. Prostě se mohly otevřít dveře a ona mohla stát za nimi. Čekali jsme ve čtvrtek, v pátek a pak i v pondělí a ono nic. Když nepřišla ve čtvrtek, bylo nám jasné, že ji zase odvezli do Litoměřic.

Volala jsem tam, abych nechala u dozorců moje telefonní číslo, protože jsem si nebyla jistá, jestli si ho dcera pamatuje. Dneska si čísla pamatuje málokdo, protože si je za nás pamatují chytré telefony. Jenže ona byla bez mobilu, ten jí přece zabavila policie. Nevěděla jsem, jak by se dcera z Litoměřic se všemi svými věcmi dostala sama do Prahy, kdyby ji z ničehonic propustili. Slíbili mi, že jí nechají zavolat. Dozorcům ale není radno věřit, ale zkusila jsem to.

Nervy jsme měli napjaté k prasknutí. V úterý jsem nevydržela a zavolala jsem sama k soudu. Bylo mi sděleno, že tři dny se počítají až ode dne, kdy se má státní zástupkyně možnost seznámit s rozhodnutím soudu. V sekretariátě soudce byli velmi ochotní a milí, pan soudce mi osobně vzkazoval, že rozhodnutí soudu udělá v co nejkratší době, abych ještě chvíli vydržela. Bylo milé, že mi prostřednictvím svého sekretariátu vzkázal, co může dcera a my ještě udělat pro rychlejší vyřízení záležitosti. Doporučil, aby dcera kontaktovala Probační a mediační službu a aby navázala kontakt s organizací, která se zabývá narkomany - Sananim, aby získala pro potřeby nového soudu potvrzení, že s nimi spolupracuje a dala najevo, že se hodlá léčit a žít spořádaně, nám doporučil, abychom také navázali kontakt se Sananimem a projevili ochotu s nimi spolupracovat a řídit se jejich doporučeními tak, aby se dcera dokázala začlenit do normálního života.

Vzdala jsem čekání.

Pak se dlouho a dlouho nic nedělo. To byla právě doba, kdy jsme ji zastihli tak duševně na dně při naší návštěvě, kdy se tak chvěla a byla celkově špatná.

Paní státní zástupkyně se nakonec odvolala, a tak propuštěná nebyla a čekala na zasedání Městského soudu v Praze, který měl odvolání paní státní zástupkyně projednat. Přemýšlela jsem o doporučeních pana soudce. Nebylo jednoduché realizovat to, co naznačil, protože dcera měla koluzní vazbu a to znamenalo, že sama nemá jak kontaktovat všechny, kteří jí byli doporučení. Ani já jsem neměla možnost, dát jí vědět, co jsem zjistila a co by se mělo dělat. Měly jsme jedinou možnost kontaktu, a to písemně, což bylo mizerné řešení, protože pošta mezi námi rozhodně neproudila rychlým tempem. Podle soudce mohl být soud cca za 3 týdny a naše výměna korespondence trvala několik měsíců, takže bylo jasné, že to nejde stihnout. Informovala jsem tedy právníka a požádala ho, aby všechno dceři napsal on, protože jeho pošta chodila ze dne na den a nebyla cenzurovaná. To bylo dobré řešení. Dcera ihned napsala patřičné dopisy a také je odeslala přes právníka a požádala ho o jejich předání, oni ji pak také přes právníka kontaktovali. Bylo to dobré a relativně rychlé řešení. Našli jsme pobočku Sananimu, tzv. COKUZ. Oni se zabývají přímo lidmi, kteří měli díky drogám konflikt se zákonem. Byli velmi vstřícní, ale zároveň nás ubezpečili, že ani oni nemají ke klientovi přístup, pokud má koluzní vazbu. Je to paradoxní. Když už by člověk chtěl začít pracovat na svém očištění a zbavení se drogové závislosti, tak stejně nemá šanci, protože za ním nikoho z odborníků nepustí. Dali alespoň šanci nám a přijali nás k první informační schůzce. Také nám poskytli kontakt na poradnu pro rodiče a my jsme s poradnou taky navázali spolupráci a začali k nim docházet na konzultace.

Autor: Dana | pátek 3.4.2015 23:55 | karma článku: 17.56 | přečteno: 7698x

Další články blogera

Dana

Zpověď matky (29.část): Vydrží ?

Srpen 2014. Tenhle týden proběhl poslední soud. Od chvíle, kdy byla dcera zatčená, to trvalo celý rok. Snad jsme ale už došli do poslední fáze a všechno končí. Dcera vyvázla s podmíněným trestem tj. 3 roky s podmínkou na 5 let.

24.4.2015 v 23:55 | Karma článku: 20.13 | Přečteno: 8014 | Diskuse

Dana

Zpověď matky (28.část): Dovětek

Nemáme ještě všechno za sebou. Soudy pracují pomalu, nesmyslně bývají odročovány a protahovány. Nevidím v tom nic jiného, než že si právníci vzájemně hrají do karet a přivydělávají si peníze.

17.4.2015 v 23:55 | Karma článku: 20.53 | Přečteno: 8396 | Diskuse

Dana

Zpověď matky (27.část): Propuštěná

Začínalo jaro a pořád se nic nedělo. Dcera už ani nechtěla, abychom jí na návštěvu vozili nové a nové prádlo. Většinu toho, co jsme přivezli, vracela ihned zpátky. V cele si nechávala jen minimum. Vysvětlila nám, že všechno, co tam má, si musí při každé eskortě vézt sebou a nikdo jí s tím nepomůže. Tak své věci omezovala, aby se jí lépe cestovalo sem a tam.

10.4.2015 v 23:56 | Karma článku: 27.91 | Přečteno: 14941 | Diskuse

Další články z rubriky Ona

Jitka Štanclová

Hurá na bráchu !

Bráním se dojetí, dneska už potřetí, na školní doby vzpomínám ...tak tuto písničku od Vaška Neckáře si dnes broukám už od rána. A přitom vzpomenu na bráchu.

21.11.2017 v 14:38 | Karma článku: 9.85 | Přečteno: 153 | Diskuse

Radka Svobodová

Být hodný se nevyplácí

Slovo „hodný“ už podle názvu napovídá, že se jedná o hodnotu člověka. Podle našich destruktivních vzorců, je člověk hoden lásky, chvály a uznání, jen za určitých podmínek.

21.11.2017 v 12:15 | Karma článku: 11.24 | Přečteno: 720 | Diskuse

Hanka Lukavská

O pejskovi, pacičce, slaboduchých výmluvách a statečném opraváři praček

Pravdivý příběh o ženě, které se rozbila pračka a o mužích, se kterými to musela řešit. Věnováno všem ženám, které by se v příběhu mohly poznat. A mužům, protože by ty poznané ženy mohli třeba pochopit.

21.11.2017 v 8:06 | Karma článku: 15.10 | Přečteno: 519 | Diskuse

Ivana Lance

Přeměna

Nového manžela Rona si pani Jana přivedla tehdy, když už byla její dcera Katka vdaná za mého nevlastního syna. Ron byl naprostým opakem temperamentního kubánce, který byl Katky táta.

20.11.2017 v 18:18 | Karma článku: 10.93 | Přečteno: 441 | Diskuse

Daniela Bulířová

Proč je důležité mít se rád?

Mít se rád...něco tak prostého, přirozeného, chtěného, toužícího, radostného, vrozeného a přesto pro některé z nás tolik složité, zamotané, nemožné, neuskutečnitelné, zraňující.

20.11.2017 v 8:48 | Karma článku: 9.53 | Přečteno: 276 | Diskuse
Počet článků 29 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 4869
Moje dcera brala drogy....toto je moje zpověď.


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.