Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zpověď matky (27.část): Propuštěná

10. 04. 2015 23:56:00
Začínalo jaro a pořád se nic nedělo. Dcera už ani nechtěla, abychom jí na návštěvu vozili nové a nové prádlo. Většinu toho, co jsme přivezli, vracela ihned zpátky. V cele si nechávala jen minimum. Vysvětlila nám, že všechno, co tam má, si musí při každé eskortě vézt sebou a nikdo jí s tím nepomůže. Tak své věci omezovala, aby se jí lépe cestovalo sem a tam.

Mezitím bylo stanoveno jednání dalšího soudu, který měl projednat, jestli jí už bude zrušena koluzní vazba. Jednání vypadalo úplně stejně. My jsme dali záruku, soudce mě i manžela vyslechl a pak jsme slyšeli, že ji propouští na svobodu. Eskortní stráž jí sundala pouta a ohlásila do vysílačky, že se vrací bez obviněné. V tom vstala státní zástupkyně a řekla, že se proti rozhodnutí soudce zase odvolává. Bylo to jako rána z čistého nebe. Soudce se nevěřícně optal, jestli jí opravdu dobře rozuměl, jestli to myslí vážně, protože už není co projednávat a na věci další vazba nic nezmění. Trvala na tom. Udělalo se mi zle. Eskortní služba, která měla vždycky tvář bez výrazu, se najednou tvářila překvapeně a skoro omluvně dceři znovu nasadila pouta. Odvedli ji sebou a ona šla jako tělo bez duše. Další den nebyla schopna převozu, protože zkolabovala. Psychiatr jí dal injekci a prášky a při další eskortě jí znovu odvezli do Litoměřic. V té době jsme zase přišli o již schválenou návštěvu a nikdo z nás nevěděl, kdy a jestli se uskuteční nějaká další.

A zase se nic viditelného nedělo. Ani jsme nevěděli, že mezitím konečně proběhl ten první odvolací soud a odvolání paní státní zástupkyně seznal bezpředmětným.

Zhruba měsíc po druhém soudu mi během dopoledne zazvonil telefon. Číslo bylo neznámé. V telefonu se ozval slabý hlas dcery: „Maminko, už jsem venku.“ A telefon se odmlčel. Nevěděla jsem, co dělat. Za chvilku mi telefon zazvonil zase. Byla to zase ona. Stačila jen říct, že volá z budky a že na nás bude čekat, abychom si pro ni co nejdříve přijeli. Stačila jsem jen odpovědět, aby trpělivě čekala, že nám to bude trvat alespoň dvě hodiny, než se tam dostaneme. Zařídila jsem si obratem volno v práci, zavolala manželovi, nasedli jsme i s naším psem do auta a jeli si pro ni. Tolik jsme se na ni těšili. Bylo docela chladno, a tak se jí určitě nečekalo příjemně, ale stála u silnice a mávala nám vstříc. Konečně. Konečně jsem jí držela v náručí a už jsem jí nehodlala pustit. Teď už nenechám nic náhodě.

Pátrali jsme po tom, na jakém základě byla tentokrát „opravdu“ propuštěná. Zjistili jsme, že odvolání z druhého soudu už nikdo neposuzoval a bylo zrušeno, protože sice po dlouhé době ale konečně došlo k zamítnutí odvolání z prvního soudu. Ach ty jejich termíny, ty obstrukce. To je sakra pracovní tempo. Ještě že tak nepracujeme všichni.

Dcera nám řekla, že se chvíli před obědem objevila dozorkyně a řekla jí, že když se do pěti minut sbalí, tak jí ihned propustí. Jinak si bude muset počkat až do večera. Umíte si představit, že byla sbalená natotata a než se nadála, stála na ulici. Zavolat jí na můj mobil nenechali. Do ruky jí dali pár korun a vyšoupli jí do světa, ve kterém osm měsíců nebyla a ve kterém se už skoro neuměla pohybovat. Rozhodně to bylo poprvé, co byla nucená použít k zavolání telefonní budku a tak ani nevěděla, jak na to. Ale zvládla to. Jo když se chce, tak jde všechno.

Domů jsme si jí vezli celí šťastní.

Autor: Dana | pátek 10.4.2015 23:56 | karma článku: 27.91 | přečteno: 14941x

Další články blogera

Dana

Zpověď matky (29.část): Vydrží ?

Srpen 2014. Tenhle týden proběhl poslední soud. Od chvíle, kdy byla dcera zatčená, to trvalo celý rok. Snad jsme ale už došli do poslední fáze a všechno končí. Dcera vyvázla s podmíněným trestem tj. 3 roky s podmínkou na 5 let.

24.4.2015 v 23:55 | Karma článku: 20.13 | Přečteno: 8014 | Diskuse

Dana

Zpověď matky (28.část): Dovětek

Nemáme ještě všechno za sebou. Soudy pracují pomalu, nesmyslně bývají odročovány a protahovány. Nevidím v tom nic jiného, než že si právníci vzájemně hrají do karet a přivydělávají si peníze.

17.4.2015 v 23:55 | Karma článku: 20.53 | Přečteno: 8396 | Diskuse

Dana

Zpověď matky (26.část): Propojené na dálku

Je to zvláštní, jak je silné pouto mezi mámou a jejím dítětem. Za celou dobu, co jsme nemohly být v kontaktu, jsem vždycky na sobě poznala, že se děje něco neobvyklého, něco zlého, že dcera není v pohodě a že jí je mizerně. Vždycky jsem to na sobě pocítila a bylo mi taky zle a nespala jsem. Bylo to naprosté propojení na dálku, jako kdyby mezi námi vedly neviditelné kanály, kterými jsme si sdělovaly své pocity.

3.4.2015 v 23:55 | Karma článku: 17.56 | Přečteno: 7698 | Diskuse

Další články z rubriky Ona

Jitka Štanclová

Hurá na bráchu !

Bráním se dojetí, dneska už potřetí, na školní doby vzpomínám ...tak tuto písničku od Vaška Neckáře si dnes broukám už od rána. A přitom vzpomenu na bráchu.

21.11.2017 v 14:38 | Karma článku: 9.85 | Přečteno: 148 | Diskuse

Radka Svobodová

Být hodný se nevyplácí

Slovo „hodný“ už podle názvu napovídá, že se jedná o hodnotu člověka. Podle našich destruktivních vzorců, je člověk hoden lásky, chvály a uznání, jen za určitých podmínek.

21.11.2017 v 12:15 | Karma článku: 11.24 | Přečteno: 714 | Diskuse

Hanka Lukavská

O pejskovi, pacičce, slaboduchých výmluvách a statečném opraváři praček

Pravdivý příběh o ženě, které se rozbila pračka a o mužích, se kterými to musela řešit. Věnováno všem ženám, které by se v příběhu mohly poznat. A mužům, protože by ty poznané ženy mohli třeba pochopit.

21.11.2017 v 8:06 | Karma článku: 15.10 | Přečteno: 516 | Diskuse

Ivana Lance

Přeměna

Nového manžela Rona si pani Jana přivedla tehdy, když už byla její dcera Katka vdaná za mého nevlastního syna. Ron byl naprostým opakem temperamentního kubánce, který byl Katky táta.

20.11.2017 v 18:18 | Karma článku: 10.93 | Přečteno: 441 | Diskuse

Daniela Bulířová

Proč je důležité mít se rád?

Mít se rád...něco tak prostého, přirozeného, chtěného, toužícího, radostného, vrozeného a přesto pro některé z nás tolik složité, zamotané, nemožné, neuskutečnitelné, zraňující.

20.11.2017 v 8:48 | Karma článku: 9.53 | Přečteno: 276 | Diskuse
Počet článků 29 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 4869
Moje dcera brala drogy....toto je moje zpověď.


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.