Tak to mě opravdu překvapilo, že soudce si předvolává vazebně stíhanou osobu, a zapomene se zeptat jestli na ten termín nemá domluvenou návštěvu. To by asi měl, ne?

Jako aby naše přehlcené soudy odročovaly jednání na základě toho, že se obviněný/á chce vidět s maminkou? No to byste tomu dal. Do nejposlednější smrti by se tady nic nerozsoudilo pak :))

Tedy víte co, milí přispěvatelé - diskutující. Paní hned na začátku psala, že je to zpověď matky. Na nic víc to nemá ambice. Tak proč tu voláte po objektivitě, proč jí vyčítáte ukňouranost? A jestliže Vám to přijde blbé, proč to čtete ... Manžel jako civilista pracoval ve věznici (nebyl bachař) a je to fakt svět sám pro sebe, nechtěla bych, aby se tam dostalo některé z mých dětí. Já paní chápu. Cítím s ní, je šílené něco takového prožívat. Možná byste si všichni měli představovat, že se to děje někomu Vašemu blízkému ... Pak už to má jiné grády ... No nic, jen si prostě říkám, že když Vás to tak popuzuje, tak to prostě nečtěte ...

Tohle je článek oněnky, maskovaný jako "blog". Kdybyste to četla od začátku, tak to víte. 

Kdyby některé z mých dětí fetovalo a prodávalo shit i dál, nezletilým, tak mám úplně jiné starosti než kňučet na netu o pozornost a o rozhřešení. 

Též marně hledám přínos pro čtenáře iDnes.cz  Ona přece není na dovolené v luxusním hotelu. A pak, je přece jasné, že to za co tam je spáchala, takže co, máme jí litovat nebo máme litovat tu matku? Není stíhaná na svobodě, i to už něco napovídá. Možná měl blog pro čtenáře smysl na začátku, když paní psala o varovných signálech, které by měly rodiče varovat, ale kritika vězeňského systému...

Únavný, čistě subjektivní, užvaněný a přitom objektivně nic nesdělující výplod ublížené matky. Asi jí nějaký psycholog poradil, aby se ze svých útrpných pocitů vypsala a jí to možná pomohlo. Pro běžného čtenáře je však takový citový a neobjektivní pohled a jeho neustálé opakování doslova "o ničem"

Proč to tedy čtete?

Minule jsem viděla alespoň  náznak pokusu o objektivnější a věcnější přístup. Dnes jsme zase zpátky. Dcera a matka jsou chudinky, policie, státní zástupci a vůbec všichni ostatní jsou zlí.  Je možné, že by se na systému vazeb dalo něco změnit. Ale jedna věc je jasná: vazba není rekreace.

A kam tohle směřuje?

Nikam. To si jenom jedna sebestředná <!> dělá donře. Jinak se to popsat nedá.

Tento díl se mi zdál naprosto zbytečný, neboť žádosti už autorka řešila v předešlých částech, tudíž nic nového, jen opakování toho samého pořád dokola.

Jak pak by se paní pisatelka dívala na vazební režim, kdyby tam místo její povedené dcerušky seděla osoba, která její holku zásobovala drogami, když byla ještě nezletilá? Ať se snažím jak chci, nedokážu v sobě najít ani špetku politování pro autorku ani její dceru dealerku.

Možná by bylo dobré, kdyby se vyjádřil někdo znalý problematiky vazebního věznění nebo třeba dozorce. Jestli to, co nám pisatelka předkládá, je vůbec takto možné. Navíc se v tom trochu ztrácím. Tolik slov a neřekne skoro nic. Určitě by to šlo podat srozumitelněji a jednodušeji.

Věřte tomu, že vše, co tu píší o policejní cele, či o vazbě a následném VTOS je holý výmysl, nesmysl. Je to únavné a trapné.

A to tam v dobe elektronicke jako nemohli zavolat a zeptat se jestli tam je nebo neni?

Já znám tedy jenom praxi soudů a tam je zásada telefonicky nic nesdělovat.